Když dotek bolí
Někdy to není o tom, co se právě stalo.
Někdy se tělo vrací zpátky – do chvíle, kdy ztratilo důvěru.
Do okamžiku, kdy se naučilo mlčet, aby přežilo.
Ticho, které se vrátilo
Stalo se to pár let poté, co jsem byla znásilněna.
Dlouho jsem si neuvědomovala, jak hluboko to ve mně zůstalo.
Až do chvíle, kdy jsem poznala, že i obyčejný dotek může probudit něco, co jsem pohřbila dávno v sobě.
Když hranice nestačí
Měla jsem kolegu, kterému jsem se zjevně líbila.
Flirtoval, psal zprávy, choval se „příliš přátelsky“.
Snažila jsem se nastavovat hranice – slovy, chováním, odstupem.
Nepomohlo.
Jednoho dne si mě vzal za dveře.
Řekl, že má narozeniny a že bych mu měla popřát.
Trochu troufalé, pomyslela jsem si, ale šla jsem.
Když jsem mu popřála a chtěla odejít, jeho ruka sjela na můj zadek.
A já zamrzla.
Zámrz – když tělo ví víc než mysl
V normální chvíli bych reagovala.
Ustoupila, odstrčila, řekla ne.
Ale tohle nebyla „normální“ chvíle.
Moje tělo si pamatovalo ohrožení.
Pamatovalo si bolest, která přišla kdysi, když moje ne nebylo vyslyšeno.
A ztuhlo.
Bez slova, bez pohybu.
Jen ticho, které bolelo.
Trvalo pár vteřin, než jsem našla sílu ustoupit.
Bez pohledu, bez slova. Jen pryč.
Když svět ztichne podruhé
V kanceláři jsem byla jako opařená.
Kolegové se ptali, co se stalo – a já to nedokázala říct.
Jak to vysvětlit?
Pro ně to mohlo být „nevinné plácnutí po zadku“.
Pro mě to byl návrat do pekla.
Tělo i duše si pamatovaly všechno.
A znovu zamrzly.
Když se hranice stávají hlasem
Když jsem se vzpamatovala, incident jsem nahlásila.
Zjistila jsem, že nejsem první ani jediná.
Ten muž obtěžoval i další ženy – slovy, pohledy, doteky.
Nakonec ho vyhodili.
A já jsem si myslela, že tím to skončilo.
Že to „můžu nechat být“.
Ale tělo nezapomíná.
A duše taky ne.
Pro všechny, které mlčí
Pokud jste i vy zažily sexuální obtěžování –
v práci, ve škole nebo kdekoliv jinde – nemlčte.
Není to maličkost. Není to lichotka.
Není to „jen gesto“.
Je to porušení hranice, které může otevřít staré rány.
Mluvte o tom.
Oznamte to.
Dejte svému ne váhu, kterou si zaslouží.
Každý dotek, který bolí, si zaslouží být vyslyšen.
Příběhy, které bolí – a léčí zároveň.
Pomoc a podpora
Pokud jste prošly nebo procházíte sexuálním obtěžováním, můžete se obrátit na:
Linku pro oběti sexuálního násilí – 116 006 (nonstop a zdarma).
Nebo navštivte https://www.profem.cz/
Když dotek bolí
O sexuálním obtěžování a o tom, jak tělo pamatuje i mlčí
Když dotek bolí
Někdy to není o tom, co se právě stalo.
Někdy se tělo vrací zpátky – do chvíle, kdy ztratilo důvěru.
Do okamžiku, kdy se naučilo mlčet, aby přežilo.
Ticho, které se vrátilo
Stalo se to pár let poté, co jsem byla znásilněna.
Dlouho jsem si neuvědomovala, jak hluboko to ve mně zůstalo.
Až do chvíle, kdy jsem poznala, že i obyčejný dotek může probudit něco, co jsem pohřbila dávno v sobě.
Když hranice nestačí
Měla jsem kolegu, kterému jsem se zjevně líbila.
Flirtoval, psal zprávy, choval se „příliš přátelsky“.
Snažila jsem se nastavovat hranice – slovy, chováním, odstupem.
Nepomohlo.
Jednoho dne si mě vzal za dveře.
Řekl, že má narozeniny a že bych mu měla popřát.
Trochu troufalé, pomyslela jsem si, ale šla jsem.
Když jsem mu popřála a chtěla odejít, jeho ruka sjela na můj zadek.
A já zamrzla.
Zámrz – když tělo ví víc než mysl
V normální chvíli bych reagovala.
Ustoupila, odstrčila, řekla ne.
Ale tohle nebyla „normální“ chvíle.
Moje tělo si pamatovalo ohrožení.
Pamatovalo si bolest, která přišla kdysi, když moje ne nebylo vyslyšeno.
A ztuhlo.
Bez slova, bez pohybu.
Jen ticho, které bolelo.
Trvalo pár vteřin, než jsem našla sílu ustoupit.
Bez pohledu, bez slova. Jen pryč.
Když svět ztichne podruhé
V kanceláři jsem byla jako opařená.
Kolegové se ptali, co se stalo – a já to nedokázala říct.
Jak to vysvětlit?
Pro ně to mohlo být „nevinné plácnutí po zadku“.
Pro mě to byl návrat do pekla.
Tělo i duše si pamatovaly všechno.
A znovu zamrzly.
Když se hranice stávají hlasem
Když jsem se vzpamatovala, incident jsem nahlásila.
Zjistila jsem, že nejsem první ani jediná.
Ten muž obtěžoval i další ženy – slovy, pohledy, doteky.
Nakonec ho vyhodili.
A já jsem si myslela, že tím to skončilo.
Že to „můžu nechat být“.
Ale tělo nezapomíná.
A duše taky ne.
Pro všechny, které mlčí
Pokud jste i vy zažily sexuální obtěžování –
v práci, ve škole nebo kdekoliv jinde – nemlčte.
Není to maličkost. Není to lichotka.
Není to „jen gesto“.
Je to porušení hranice, které může otevřít staré rány.
Mluvte o tom.
Oznamte to.
Dejte svému ne váhu, kterou si zaslouží.
Pomoc a podpora